Inverse BYOD není jen otočený BYOD

Inverse BYOD je termín, který může znít mírně děsivě. Sotva jsme pochopili (a uchopili) rodinu pojmů začínající na BYO, už tu na nás kouká cosi inverzního. Žádný strach, už to znáte, jen jste tomu říkali jinak.

V souvislosti s bezpečností a řešením výzvy v podobě BYOx fenoménu je třeba stále hledat a aplikovat opatření, která zmírňují negativní dopady. Dopady zavlékání téměř nešéfovatelných zařízení dovnitř firemního ekosystému. Jako jedna z cest může být opačný přístup – tedy inverzní. Ukážeme si to na příkladu inverzního BYOD (abych se neupsal, budu používat zkratku iBYOD).

Pro připomenutí, BYOD = nošení vlastního zařízení do prostředí firmy a využívání firemních zdrojů jeho prostřednictvím (maily, internet, firemní dokumenty, …). Protože soukromé zařízení z právní podstaty nemůže být v plné kompetenci dané firmy, vymyslel se byznys, který „pomáhá řešit“ kontrolu nad takovým zařízením v co nejširší míře. Mezi námi, je to zoufalost. Nejednotnost mobilní sféry (desítky systémů) a prvek soukromí zvyšuje zátěž na firemní IT, a to jak z hlediska finančního, tak lidských zdrojů. Tedy co na to jít obráceně? Spoustu firem to už dávno napadlo a zvolily inverzní (opačný) postup. Místo aby otevíraly své zlaté brány elementům zvenčí, samy poskytují vlastní zařízení zaměstnancům pro mimofiremní použití – firemní notebooky, firemní mobily, atd. Aplikují tedy iBYOD.

Samozřejmě nejde o všespásný model. Vždy se musíme dívat, co je cílem a co jsme ochotni obětovat. V případě BYOD obětujeme větší část firemní bezpečnosti, než u iBYOD. Na druhou stranu vytváříme prostředí dvojí technologie (mám soukromý a firemní mobil, mám soukromý a firemní notebook). A pokud se pokusím oba modely integrovat, bude to stát nějakou babku navíc (např. pokud poskytnu firemní telefon i pro soukromé hovory apod.).

Každá firma má osobitou míru akceptace rizika – risk apetit. Od toho se odvíjí i ochota přijímat cizí, půjčovat vlastní nebo kombinovat. Podívejme se na další BYOx modely. K popisu jednotlivých BYOx se můžete dostat prostřednictvím tohoto článku, který některé z nich vysvětluje.

Např. BYON versus iBYON. Jak by vypadal model zapůjčení sítě? Co za situaci by to mohlo být? Např. přenesení vlastní infrastruktury nebo její části do domácího prostředí (pro homeworking). Nebo přesun části serverů do externího datového centra.

A co BYOP versus iBYOP? Typicky si půjčíme kolegu z IT domů, protože se mi doma podělal počítač (oblíbené zvláště u managerů společností – málokdo umí říci ne). Jiným ne-IT příkladem mohou být různí STE (inženýři, kteří hlídají kvalitu výrobků u svého dodavatele např.). Jistě najdete dalších deset tisíc příkladů, kdy někdo někam zajde.

Pokud se podíváme do skupiny služeb (a odhlédneme teď od skupiny hmatatelných věcí), máme na ráně BYOS versus iBYOS. Tedy poskytnu např. zaměstnancům mailovou schránku, aby nemuseli používat externí mail.

BYOE versus iBYOE, platí podobně jako v případě iBYON.

BYOA versus iBYOA – poskytnu/zakoupím aplikaci, kterou uživatel potřebuje např. jako motivační prvek – např. Forex aplikaci.

A nakonec kontroverzní BYOF versus iBYOF. Tedy intervence/razie u uživatele (ve spolupráci s policií např.) při podezření z nelegální činnosti nebo zastrašovacích důvodů.

A stejně jako u předchozího čtení, na každý BYOx můžete vymyslet iBYOx. Jenom se do toho moc nezamotejte. Lepší selský rozum a mluva, než haťmatilka, které nikdo nerozumí 🙂