T4C 3 (2.část – Reprodukce)

V dnešním dílu jsem sliboval informace o reprodukci stáda dojných krav řízenou pomocí programu T4C 3. Protože není záměrem směrovat tyto texty pouze do řad odborné veřejnosti, pokusím se tento aspekt přiblížit i laikům.

Vše se točí kolem reprodukčního cyklu každé jednotlivé krávy. Protože od každé dojnice požadujeme mléko je třeba stejně jako u člověka tuto sekreci odůvodnit narozením potomka a ač to může znít jakkoliv krutě a neohleduplně k živým tvorům jakou jsou krávy, skutečnost je prostě taková a historicky odůvodněná. Díky šlechtění se délka doby, kdy je kráva dojena a množství mléka, jež poskytuje, výrazně změnily. Pojmeme-li reprodukční cyklus od počátku, začneme porodem, píše se den 0 nové laktace. Pokud proběhlo vše jak má, porodní cesty se zacelují, organismu se pomalu vrací do původního stavu a nový cyklus říjí je nastartován. První říje po porodu není vždy výrazná a snadno odhalitelná, ale druhou nebo třetí říji, to znamená cca 42 resp. 63 dní po porodu je již žádoucí krávu znovu připustit. Kráva má pohlavní cyklus o něco kratší než člověk, tedy 21 dní. V tom cyklu nás zajímá pouze několik desítek hodin, kdy je připravena k úspěšnému připuštění. Říje, jak se říká tomuto momentu, který trvá cca 24 hodin, se projevuje specifickým způsobem chování, zvýšenou pohybovou aktivitou a nechutí přijímat potravu. Zkušení farmáři jsou schopni toto chování ve stáji pozorovat a odhalit říjící se samice, ve stájích s automatickým dojením je tento stav zjišťován z responderů, jež krávy nosí na krku. V základu toto zařízení říká robotu, která kráva do něj přišla, dodatečně pak snímá pohybovou aktivitu a intenzitu přežvykování jakožto ukazatele zdravotního stavu. Dosud probíhající výzkumy odhalily, že člověk je schopen rozpoznat 7 říjí z 10, kdežto Lely systém 9 říjí z 10. Ekonomicky je samozřejmě žádoucí, aby první inseminace (umělé připuštění) byla úspěšná, protože pokud není, čeká se na další říji, tedy 21 dní. Existují rozmanité systémy řízené reprodukce, kdy se pomocí pohlavních hormonů a jejich derivátů synchronizuje říje u skupiny zvířat, tudíž je i známo, kdy nastoupí jejich připravenost k připuštění. Pokud je inseminace úspěšná, pozná se to v závislosti na metodě detekce březosti nejdříve cca po měsíci od připuštění, nebo pokud nás T4C upozorní na zvířata, která by mohla být v říji a tudíž bez zabřeznutí. Průměrný počet inseminací na jedno zabřeznutí je cca 2. Pokud došlo k zabřeznutí krávy, farmář označí březost v T4C a systém mu automaticky oznámí, kdy dojde k porodu a kdy by mělo dojít k ukončení laktace, říká se tomu zasušení nebo zaprahnutí a je to období o délce cca 60 dní, kdy si kráva odpočine a připraví na další porod. Takto probíhá každý reprodukční cyklus krávy a bylo nutno ho alespoň trochu popsat, kvůli orientaci v následných informacích.

Denní záznam v T4C 3

Reprodukce pojatá programem T4C vychází z nastavení laktačních parametrů jako na příklad První říje, kontrola březosti, Očekávané zasušení, Očekávané otelení, Cyklus říje, Věk při první inseminaci a další. Tyto parametry rozhodují o tom, kam je daná kráva zařazena v sekci Denní záznam. Je zde sloupec s jednotlivými události od Telení, Říji přes Inseminaci až po Kontrolu březosti. Každá událost obsahuje číslo, udávající kolik krav spadá do této fáze laktace. Každou událost lze přiřadit konkrétní krávě nebo rovnou skupině zvířat se stejnou vlastnosti a v rámci jednoho záznamu lze kontrolovat historii kalendáře a doplňovat řadu užitečných záznamů a atributů.

Aby farmář byl včas informován o blížící se reprodukční události svých zvířat, jsou generována upozornění. Přes tyto sestavy se dozví, o které krávy se jedná a případně jim danou událost potvrdí. Z těch nezajímavějších bych se chtěl zastavit u Pravděpodobnosti říje. Na základě předchozích záznamů a informací z responderů se generují zvířata, u nichž je pravděpodobnost, že by mohly být v říji. Na přiloženém obrázku je několik křivek, které vysvětlím. Modrá linka znázorňuje pohybovou aktivitu v průběhu cca 30 dní, červená pak výpočet procenta pravděpodobnosti říje, tyrkysová celkový počet minut přežvykování a zelená rovná linka označuje hranici, která pokud je překročena modrou aktivitou, generuje upozornění na říji. V grafu je patrná říje, která byla farmářem potvrzena a následně zapečetěna inseminací. Ačkoliv to není moc vidět, tyrkysová linka klesá s rostoucí pravděpodobností říje a potvrzuje to již zmiňovaný fakt, že se kráva jinak chová a krmení pro ni v tu dobu není nic zajímavého. Po říji se vše vrací do původního stavu.

Doplňkovou součástí T4C je reprodukční modul, který povyšuje reprodukci stáda na vyšší úroveň a umožňuje tak kontrolovat reprodukci ve vztahu k ekonomické efektivitě farmy, ve formě dalších grafů a sestav umožňuje analyzovat reprodukční výkonnost.

Petr Štrébl