Volný pohyb krav

V dnešním dílu se poněkud vzdálím od technických záležitostí robotického dojení a zmíním několik základních pilířů, na kterých celý systém funguje. Nizozemská společnost Lely již od prapočátků není tou, která by nainstalovala automat, slušně se rozloučila a nechala farmáře svému osudu. Celý systém je postaven na klíčových faktorech, bez nichž nemůže systém fungovat, tak jak by měl a Lely ho nazývá „Volný pohyb krav“. Kromě samotného robota jsou těmito faktory krmení, prostor, farmář a samozřejmě kráva.

Robot

Kráva je zvíře nevypočitatelné a zklamat její důvěru se nevyplácí. Proto i konstruktéři těchto zařízení, postupovali tak, aby byl robot přirozenou součástí stáje a byl kladně přijímán zvířaty. Žádné ostré hrany, žádné pasti ani vizuální překážky se nesmí vyskytovat kolem boxu robota, to by vzbudilo nedůvěru krav a malou ochotu robota navštívit. Jak už bylo popsáno dříve, robot musí s krávou manipulovat šetrně a ohleduplně, proto pohyby ramene a postupy ošetření napodobují lidskou paži. Kráva se v boxu robota cítí přirozeně a svobodně, to vše přispívá k celkové dobrovolnosti.

 

Krmení

Výživa a krmení zvířat je velice složitý obor, proto se nechci zastavovat popisem detailů, ale pokusím se nastínit, v čem spočívají specifika krmení zvířat na robotické farmě. Krmení je zde klíčovým faktorem, který významně rozhoduje o tom, jak často se krávy půjdou dobrovolně podojit.  Krmná dávka krav je tvořena z celé řady komponent, které jsou zamíchány a dávkovány na krmný stůl stáje. Jednou z těchto nedílných složek je jadrné krmivo – koncentrát (koncentrace energie). V běžných systémech je tato dávka spočítána a optimalizována na celé stádo bez ohledu na užitkovost jednotlivých zvířat a její vyrovnanost ve stádě, takže se vždy objevuje skupina krav, která dané množství energie není schopna využít a na druhé straně skupina, pro niž je dané množství nedostatečné. V případě robotické farmy, je část množství koncentrátu z krmného stolu snížena na určitou úroveň společnou pro většinu krav a zbytek je nabízen v robotu a to dle fáze laktace a užitkovosti jednotlivých krav. Znamená to, že energie nabízená na krmném stolu krávě nestačí a bude hledat zdroj jinde a to v robotu. Ve finále dostane každá kráva v robotu minimálně 2 kg jádra na den, což je množství, které dostatečně motivuje k další návštěvě. Přesné dávkování je řízeno nastavením programu T4C v podobě krmných křivek. Krmné křivky můžeme mít pro prvotelky, krávy, nebo jiné námi definované skupiny zvířat a to buď v závislosti na laktačních dnech, nebo užitkovosti daného zvířete. Na počátku laktace se používá krmení dle laktačních dnů a po 30-60 dnech se přechází na krmení dle užitkovosti. Na počátku laktace (narození telete a začátek období dojení) je žádoucí krávu naučit pravidelně robota navštěvovat, zmírnit negativní energetickou bilanci a nastartovat celý organizmus na očekávanou užitkovost, a tak se dávka jádra postupně po malých krocích zvyšuje, bez ohledu, kolik zvíře nadojí. Po uplynulých dnech kráva přechází na dávkování jádra dle individuální užitkovosti. Zde je stanovena „průměrná denní užitkovost stáda“. Krávy, které nedosahují této užitkovosti, dostávají maximálně 2 kg/den. Ostatní pak podle nádoje, 2 – 8 kg koncentrátu za den. Celá dávka je podle času, kdy zvíře navštěvuje robota rozpočítávána, maximálně může dostat 3 kg za návštěvu. Jakékoliv prudké zvýšení množství jádra může mít za následek porušení stability trávení a vznik metabolické choroby, a tak systém mění tuto dávku pozvolně. Aby to nebylo úplně tak jednoduché, Lely vyvinulo modul dynamického krmení a dojení DLM, který vychází ze všeobecně známého faktu, že ekonomicky nejefektivnější dojivost není maximální dojivost. A tak je celý systém krmení a dojení řízen tak, aby produkce mléka byla ekonomicky nejvýhodnější.

 

 

Prostor

Ač je často podceňovaným faktorem, prostor ve stáji hraje velmi důležitou roli ve Volném pohybu krav a úspěšnosti fungování robotické farmy. Lely definuje řadu rozměrů ve stáji, které se často nedaří v důsledku snížení nákladovosti stavby dodržet. Pro krávy je nejjednodušší přímá, zřejmá a jasně viditelná trasa k robotu. Bez zábran, jednocestných či separačních branek, schodů a jiných narušujících prvků, kterých se zvířata mohou bát nebo dokonce se o ně zranit, prostor kolem robota musí být dostatečně osvětlen a nesmí zde docházet k hromadění zvířat v důsledku úzkých průchodů.

 

Farmář

Můžeme mít dokonale nastavený systém robotického dojení, perfektně designovanou stáj plnou zdravých vysokoužitkových krav, pokud farmář nepochopí nebo nechce pochopit fungování a principy Volného pohybu krav, celý systém se hroutí a navenek vypadá jako neúspěšný. Bohužel člověk je zde nejsilnějším faktorem, který ovlivňuje úplně všechno a pokud nezboří dosavadní mýty a pokorně se neskloní před geniální jednoduchostí celého systému, nikdy nezíská ze své robotické farmy očekávané výsledky. A tak můžeme být svědky, jak drobní farmáři bez dlouholetých zkušeností a rozsáhlých odborných znalostí dosahují výrazných úspěchů pokořující bídné farmaření neflexibilních pracovníků zemědělských družstev, kteří neschopností změnit názor zbytečně odsávají finanční prostředky z již tak krachujících společností.

 

Kráva

Lely věří, že cesta individuální dojnice je jediné správné řešení, jak lze v dnešní době vyrábět mléko v nejvyšší kvalitě a ekonomické efektivitě, a proto vše, co dělá a vyvíjí je právě směrováno na krávu. Posledně jsme si ukázali jak u Astronauta A4 zlepšili průchod krávy robotem v podobě I-flow konceptu, i to je důkaz, že kráva, její pohoda a svobodné rozhodnutí jsou prioritou, protože pouze zdravé a spokojené zvíře Vám poskytne očekávanou užitkovost a kvalitu.

Celý systém managementu robotické farmy se odráží v programu T4C a pomocí principu výjimek nám vyzdvihuje zvířata, která se ve sledovaných parametrech liší od normálního stavu. Tato zvířata jsou potom předmětem zájmu farmáře, který řeší, proč ta či ona kráva nadojila méně než v předcházejících 14 dnech, proč se snížila její hmotnost, proč přestala přijímat potravu a další znaky, o kterých bych se zmínil v jednom z příštích dílů. K individuální úrovni každého zvířete je směrována jakákoliv informace v programu, stejně tak individuálně můžeme nastavovat charakteristiky dojení, krmení a reprodukce.

Petr Štrébl